Za každým silným mužem stojí jedna silná žena - tak tomu bylo vždy. V rámci naší zářijové trasy vám chceme ukázat svět manželek a milenek saských králů. Pojďte se s námi dozvědět více o slavných ženách minulých staletí.
Nejproslavenější ženou Saska je jistě hraběnka Coselová. Proto jí také věnujeme vlastní trasu. Hraběnka Coselová - královská metresa
Barokní zámek (A)
Henriette Charlotte von Nassau-Idstein (1693 - 1734)
Centrálně položený areál barokního zámku Delitzsch v pastelových barvách láká zdejší restaurací, muzeem a barokními zahradami návštěvníky se smyslem pro umění. Vévodkyně Henriette Charlotte von Sachsen-Merseburg zde nepovila dítě se svým manželem, vévodou Moritzem Wilhelmem, nýbrž se svým milencem. Na tehdejší dobu něco nepředstavitelného. Evropská vysoká šlechta si nebrala servítky, nelegitimní potomek vévodkyně Henriette Charlotte měl být po narození předán chůvě a vychován pod jiným jménem.
Dítě ale zemřelo po nouzovém křtu. Tragická událost potěšila kurfiřta Augusta Silného. Rivalská boční rodová linie Sasko-merseburská tímto smutným knížecím párem vymírá.
Henriette Charlotte ovlivnila návrh vnitřního zařízení a přivezla si sem svou soukromou pokladnici a své šperky. Z této doby pocházejí reprezentativní dveře, potištěné plátěné tapety a krby v soukromých prostorách vévodkyně. Na výstavě v barokním zámku Delitzsch se dozvíte mnohé o životě této vdovy a všedním dni sloužících na delitzschském zámku určeném dámě.
Podrobnosti o barokním zámku Delitzsch
Dále na zastávku B - zámek Rochlitz: cca 76 km
Zámek Rochlitz (B)
Elisabeth von Rochlitz (1502 - 1557)
Elisabeth von Rochlitz byla jednou z nejvlivnějších kněžen doby reformace. V roce 1517 přišla tato dcera hessenského lanckraběte do Saska jako snacha velkého odpůrce Luthera, vévody Jiřího zvaného Vousatý. Na drážďanském dvoře byla tato veselá mladá paní stále častěji osočována, zejména když se v roce 1526 přiklonila k Lutherovu učení. Poté, co v roce 1537 náhle zemřel Elisabethin manžel Johann, vyvzdorovala si bezdětná kněžna své dědictví, panství Rochlitz a Kriebstein. Tam energická Elisabeth proti vůli vévody Jiřího neprodleně nechala zavést reformaci. Elisabeth opustila zámek Rochlitz po deseti letech v roce 1547, když Rochlitz zachvátila vřava Šmalkaldské války. Do své smrti v roce 1557 se sem Elisabeth už nevrátila. Prohlídky „Hostem u Elisabeth von Rochlitz" lze objednat předem.
V nově rekonstruovaném knížecím domě bude od roku 2013 přístupná výstava o dějinách zámku a regionu. V roce 2015 připravujeme zvláštní výstavu na téma »Ženy reformace«, která se věnuje zejména Elisabeth von Rochlitz.
Dále na zastávku C- zámek Albrechtsburg Míšeň cca 66 km
Po rozdělení země v roce 1485 a výstavbě Drážďan jako rezidenčního města zůstal tento grandiózní přední německý zámek prázdný. Pouze jediná osoba sídlila na zámku Albrechtsburg opravdu dlouho: Sidonie Česká Sidonie, též zvaná Zdeňka nebo Zedena, byla dcerou českého krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1459 Sidonii ve věku pouhých deseti let provdali za vévodu Albrechta.
Odmítla následovat svého muže Albrechta Srdnatého do války v Holandsku a strávila takřka deset let sama s malou společností na Albrechtsburgu. Její syn Georg, zvaný Vousatý, panoval v Drážďanech. Dochovalo se 95 dopisů Sidonie - malá senzace.
Po rozdělení země v roce 1485 a výstavbě Drážďan jako rezidenčního města zůstal tento grandiózní přední německý zámek prázdný. Pouze jediná osoba sídlila na zámku Albrechtsburg opravdu dlouho: Sidonie Česká Sidonie, též zvaná Zdeňka nebo Zedena, byla dcerou českého krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1459 Sidonii ve věku pouhých deseti let provdali za vévodu Albrechta.
Odmítla následovat svého muže Albrechta Srdnatého do války v Holandsku a strávila takřka deset let sama s malou společností na Albrechtsburgu. Její syn Georg, zvaný Vousatý, panoval v Drážďanech. Dochovalo se 95 dopisů Sidonie - malá senzace.
Dva z těchto dopisů jsou součástí nové výstavy v expozici "Život na zámku - jaké to mohlo být" a bližší informace o nich se dozvíte z audioprůvodce. Dopisy jsou dnes jedinečným svědectvím o všedním dni a knížecím životním stylu 15. století. Ale na Albrechtsburgu naleznete také stopy dalších žen z rodu Wettinů. Jako protiklad k drážďanskému Knížecímu průvodu je jedna ze zdejších komnat vyzdobena portréty wettinských kněžen, jejichž životy přibližuje audioprůvodce.
Podrobnosti o zámku Albrechtsburg Míšeň
Dále na zastávku D - zámek Weesenstein: cca 50 km
Zámek Albrechtsburg Meissen (C)
Sidonie Česká (1449 - 1510)
V 19. století se na idylický zámek Weesenstein často vracela královna Amálie Augusta se svým mužem, králem Janem I. Saským.
Během 50 let trvajícího harmonického a věrného manželství Amálie Augusta darovala svému muži devět dětí.
Dnes můžete na Weesensteinu navštívit původně zařízené komnaty královského páru. Zámek, který se už po 700 let zdvihá nad údolím říčky Müglitz, byl neustále přestavován, částečně stržen a přizpůsoben duchu doby, proto zde naleznete architektonické prvky od gotiky až po klasicismus.
Odpočinek zaručuje procházka zámeckým parkem, návštěva restaurace »Königliche Schlossküche« (Královská zámecká kuchyně) nebo džbán dobrého piva z weesensteinského zámeckého pivovaru, jehož tradice sahá až do 16. století.
Podrobnosti o zámek Weesenstein
Dále na zastávku E - hrad Stolpen: cca 26 km
Zámek Weesenstein (D)
Královna Amálie Augusta (1801 - 1877)
Hrad Stolpen (E)
Hraběnka Coselová (1680-1765)
Mezi Českosaským Švýcarskem a hlavním městem kultury Drážďany se tyčí zdaleka viditelný, 800 let starý, již zdaleka viditelný středověký hradní areál Stolpen. První prokazatelná listinná zmínka o hradu Stolpen pochází z roku 1222. Pravé proslulosti dosáhl však hrad teprve díky své slavné obyvatelce - seznamte se: Anna Constantia říšská hraběnka von Cosel. Nejslavnější milenka polského krále a saského kurfiřta Augusta Silného byla kvůli intrikám na saském dvoře poslána do vyhnanství na hrad Stolpen. Zde musela za čedičovými zdmi strávit téměř půl století až do své smrti v roce 1765. U málokoho se tak prolíná mýtus s pravdou, legendy se skutečností. Její hrob se nachází v hradní kapli.
