Ve vzdálenosti pouze několika kilometrů od Halle nad Sálou se nad širokou řekou tyčí mocný hrad Wettin. Od něho se odvozuje jméno prastarého německého šlechtického rodu Wettinů, který je po téměř 1000 let hluboce propojený s dějinami Saska, Saska-Anhaltska a Durynska a je do nich zakořeněný.
Na počátku je Konrád Veliký, který v roce 1125 dostal od císaře Jindřicha V. míšeňské markrabství lénem.
Díky obratné politice a nálezu stříbra a rud se Sasko rozvinulo a rozkvetlo. Teprve společenský zlom, který představovala první světová válka, donutil posledního saského Wettina, Friedricha Augusta III., aby se v roce 1918 vzdal trůnu.
Zámek Rochlitz (A)
»Tlustý. Jednooký. Revoluční« - to jsou jistě nikoli jediné rysy, které charakterizují Deda z Groitzsche, Konráda I. Wettinského a Elisabeth von Rochlitz. Trvalá výstava s tímto názvem každopádně poskytuje informace o životě těchto wettinských panovníků.
V roce 1143 přešel do vlastnictví Wettinů říšský hrad Rochlitz a zůstal po následující staletí úzce spojen se vzestupem Wettinů v Sasku. Už od roku 1156 hrad a panství zaznamenaly razantní vzestup díky kolonizaci země Dedem Tlustým, kterému připadly z rozděleného dědictví rochlitzské statky. O 400 let později povolila Elisabeth von Rochlitz, vdova korunního prince Johanna Saského, zavést proti vůli svého tchána na svých panstvích Rochlitz a Kriebstein luteránské učení.
Od listopadu do února je zámek Rochlitz pro veřejnost uzavřen.
Dále na zastávku B - Klášterní park Altzella, cca. 48 km
Klášter Altzella (B)
Významný cisterciácký klášter »Cella Sanctae Mariae« založil v roce 1162 markrabě Otto Míšeňský. Nechal také přenést dědičné pohřebiště wettinských knížat do kláštera. Na památku svých předků nechal kurfiřt Jan Jiří II. na konci 17. století postavit pohřební kapli. Dodnes můžete v mauzoleu spatřit náhrobní desky markraběte Otty Míšeňského, jeho ženy Hedviky a jejich synů Albrechta Pyšného a Dětřicha Míšeňského. Hrobka je obklopena romantickým krajinářským parkem, který byl založen kolem roku 1800.
Klášterní park je otevřen od dubna do října denně kromě pondělí od 10 hodin.
Podrobnosti o Klášterním parku Altzella
Dále na zastávku C - zámek Freudenstein, cca. 20 km
Zámek Freudenstein (C)
Také zámek Freudenstein je úzce spojen s dějinami wettinského rodu: Po nalezení stříbra ve Freibergu, tehdejším Christiansdorfu, nechal markrabě Otto Míšeňský postavit hrad na ochranu dolů. Od roku 1505 sídlil vévoda Jindřich Zbožný většinou ve Freibergu. Poté co převzal vládu nad knížectvím Sasko od svého bratra, zavedl protestantismus jako státní náboženství. Jeho synové, pozdější saští kurfiřtové Mořic a August, se narodili na zámku. Dnes se zde nachází »Terra Mineralia«, vynikající sbírka mineralogických nálezů z celého světa.
Podrobnosti o zámku Freudenstein
Dále na zastávku D - rezidenční zámek Drážďany, cca. 50 km
Rezidenční zámek Drážďany (D)
August Silný předal sběratelskou vášeň svému synovi Friedrichu Augustovi II. Byl to on, kdo nechal přivézt do Drážďan Rafaelovu Sixtinskou Madonu. Pod jeho vedením z Obrazárny postupně stala jedna z nejvýznamnějších uměleckých sbírek na světě. U příležitostí jeho svatby s císařovou dcerou Marií Josefou v září 1719 nechal jeho otec zámek nově opravit a zvláště skvostně a nádherně zařídit slavnostní apartmá v západním křídle. Během rekonstrukce zámku má být opět zařízeno v podobě z Augustovy doby.Již dnes můžete obdivovat Novou a Starou klenotnici Zelená klenba, Zbrojnici, Mincovní kabinet a Tureckou komnatu. Výstava »Světová velmoc a znalosti okolo roku 1500« zprostředkuje duchovní a vědecké proudy v období prvních saských kurfiřtů.
Podrobnosti o Rezidenčním zámku Drážďany
Dále na zastávku E - zámek Albrechtsburg Míšeň, cca. 27 km
Zámek Albrechtsburg Míšeň (E)
Albrechtsburg je první stavba zámku na německém území a mistrovské dílo pozdně gotické architektury. Vznikla v letech 1471 až 1524 ze zadání bratrů Arnošta a Albrechta Wettinského, kteří do roku 1485 společně vládli v Sasku. Mistr stavitel Arnold Vestfálský získal tedy těžké zadání, aby vytvořil reprezentativní správní centrum s místem pro dva oddělené dvory. Navzdory grandiózně vyřešenému úkolu využívali bratři budovu jako obytný zámek pouze jedenáct let. V roce 1485 se nakonec rozhodli své panské území rozdělit. Albrecht v důsledku toho přeložil své hlavní sídlo do Drážďan, Arnošt do Wittenbergu. Až do umístění porcelánové manufaktury v roce 1710 se na zámku konaly pouze recepce, zvláštní pobyty dvora nebo lovecké společnosti. Na nové trvalé výstavě se můžete vydat na cestu 500letou historií wettinské dvorní kultury přímo na jejím původním místě.
Podrobnosti o zámku Albrechtsburg Míšeň
Dále na zastávku F - zámek Hartenfels, cca. 67 km
Zámek Hartenfels (F)
Pouhý rok po Lipském dělení v roce 1485 nechal kurfiřt Bedřich III. (zvaný Moudrý) přestavět zámek Hartenfels v Torgavě na novou hlavní rezidenci ernestinské větve Wettinů. A byl to také on, kdo zřídil ve Wittenbergu univerzitu s názvem Alma Mater Leucorea. A byl to on, kdo zaručil Martinu Lutherovi volný příjezd a nechal ho odvézt na hrad Wartburg, když byl na říšském sněmu ve Wormsu dán do klatby. Dnes je Hartenfels největší plně dochovaný zámek rané renesance v Německu. Velké točité schodiště na zámeckém nádvoří je nazýváno jako »neskutečné schodiště«, poněvadž jeho stavitel Konrad Krebs ho zkonstruoval bez použití jakéhokoliv opěrného středního pilíře. Hartenfels byl považován za moderní obytný zámek. Kuriózním svědectvím toho je inovativní výtah na nápoje v tzv. Lahvové věži, který za tichého řinčení zásoboval stolující panstvo.