V tomto roce slavíme 350. výročí narození muže, který vtiskl charakteristickou tvář saské architektuře. Kdo však byl tento muž, který svoji kariéru začal jako neplacený pomocník a vypracoval se až do čela vrchního stavitelského úřadu? Matthäus Daniel Pöppelmann se narodil v roce 1662 ve vestfálském Herfordu a přišel ve věku přibližně 18 let do Drážďan. Velkou pílí se vypracovával ve stavebním úřadě směrem vzhůru, i když byl stavební inženýr. Pöppelmann byl všestranně nadaný a nejenže dokázal propůjčit stavbám vysoké šlechty lesk a nádheru, nýbrž se také zabýval městskými stavbami v Drážďanech, hrázemi a ulicemi. Různé vzdělávací cesty ho zavedly na místa v celé Evropě. Nové vlivy se slily do ještě dnes viditelného typického drážďanského baroka a z Pöppelmanna vytvořily typického zástupce saského augustovského stylu. Poněkud neobvyklý úkol čekal Pöppelmana v roce 1730 v ležení v Zeithainu. Vystavěl zde ohromnou pec, ve které pekařský mistr pekl obří štólu. Ta pak byla odnesena do kurfiřtova stanu a předána jemu a jeho hostům, což byl počátek dodnes oblíbené tradice na drážďanském vánočním trhu.
Größere Kartenansicht
Drážďanský Zwinger (A)
Jihozápadní část drážďanské pevnosti je dnes symbolem Drážďan. Pouze ten, kdo navštívil Zwinger, může rozumět tomu, proč jsou Sasové na svoji zem tak pyšní. Skvostné umělecké dílo vrcholného baroka očaruje návštěvníky svou veselostí a rozmanitostí detailů a soch. Vše začalo zadáním Augusta Silného a plány Pöppelmanna na stavbu oranžérie pro vzácné jižní rostliny. Ty měly být umístěny v domě chráněném před větrem a zimou na západní straně pevnosti. Později došlo k realizaci plánů propojení obou pavilónů a oranžérie tak, aby zde vzniklo místo pro dvorské slavnosti. Pöppelmanným kolegou se stal Balthasar Permoser, který převzal celkovou koncepci figurální výzdoby Zwingeru. Byl jedním z nejvýznamnějších barokních sochařů. Od roku 1728 jsou do Zwingeru umístěny drážďanské sbírky - a s nimi slavná díla zbrojnice a sbírky porcelánu.
Podrobnosti o drážďanském Zwingeru
Dále na zastávku B - barokní zahrady Großsedlitz: cca 19km
Barokní zahrady Großsedlitz (B)
Barokní zahrady Großsedlitz představovaly pro Augusta Silného obzvláště významný projekt: Měly se stát místem oslav polského Řádu bílé orlice. Kurfiřt proto odkoupil od svého generálního adjutanta saské armády, hraběte von Wackerbartha, v roce 1723 park a zámek a nechal vše přestavět podle svých vlastních plánů. Přestavbou trojkřídlého zámečku Friedrichsschlösschen byl mimo jiné pověřen Matthäus Daniel Pöppelmann. Z důvodu nedostatku financí musely však být práce zastaveny a zámek v areálu, který navrhl Pöppelmann, nebyl nikdy postaven. I když měl barokní areál původně pokrýt plochu 96 hektarů a působit na hosty jako saské Versailles, nakonec jich bylo upraveno pouze 12. Ale i díky těmto pouhým 12 ha se v Großsedlitzu odehrál nejdůležitější počin v oblasti úprav zahrad v 18. století v Sasku. Dnes se tento areál, ve kterém jsou velkoryse plánované terasy se dvěma oranžériemi, vodotrysky a přibližně 60 sochami, jeví jako nádherné dílo zahradnického umění zvoucí návštěvníky k idylickým procházkám.
Podrobnosti o barokních zahradách Großsedlitz
Dále na zastávku C- zámek a park Pillnitz, cca 14km
Zámek a park Pillnitz (C)
Pöppelmannovy návrhy zámku a parku Pillnitz zamýšlejí vytvořit zde místo pro letní radovánky. Zámek měl na hosty působit reprezentativně i vesele. August Silný jednoho dne tuto stavbu věnoval své milence hraběnce Coselové. Poté, co upadla v nemilost, nechal areál přestavět na letohrádek. Podle plánů Matthäuse Daniela Pöppelmanna bylo v roce 1720 započato se stavbou Vodního a Horského paláce. Grandiózní zámecký a parkový areál, ležící přímo na břehu Labe, platí za známý příklad stylu chinoiserie, který vznikl spojením architektury Dálného východu a baroka. Nejhezčí cesta k letohrádku s výraznými střechami je na palubě labského parníku. I bývalí vlastníci a jejich hosté dávali cestě po vodě často přednost a rádi se nechali po Labi vozit v nápaditě zdobených gondolách.
Podrobnosti o zámku a parku Pillnitz
Dále na zastávku D - Zámek Moritzburg, cca 30km
Zámek Moritzburg (D)
Už v polovině 16. století poznal vévoda Mořic, že lesy severozápadně od rezidenčního města Drážďany představují vynikající loveckou oblast. A tak netrvalo dlouho a brzy zde nechal postavit zámek. August Silný nechal v roce 1723 areál přestavět architektem Pöppelmannem. Ten sjednotil čtyři propojené obranné věže hlavní budovou a přistavěl na ně ještě jedno poschodí. V Moritzburgu můžete vidět umělecký skvost evropského významu, zasazený do krajiny mezi uměle založenými rybníky a osmi hráznými domky. Skvostné kožené tapety a jedna z nejvýznamnějších sbírek loveckých trofejí v Evropě tvoří pouze dva z pokladů zámku Moritzburg. »Péřová komnata« dokonce získala »Evropskou cenu za zachování kulturního dědictví«. Více než milion barevných ptačích peříček utváří v této místnosti jedinečné umělecké dílo.