Cesta k míšeňskému porcelánu

Saští alchymisté chtěli vlastně uměle vyrábět zlato, když pouhou náhodou vynalezli porcelán. Cesta až sem nebyla vůbec jednoduchá. Vydejte se po stopách objevu »bílého zlata« – jedné z největších vášní Augusta Silného.

Pevnost Königstein (A) – vězení alchymisty Johanna Friedricha Böttgera

Horská pevnost v Saském Švýcarsku je jedním ze tří míst, na kterých August Silný věznil alchymistu Johanna Friedricha Böttgera. Mezi lety 1706 až 1707 bylo Sasko zapleteno do Severní války se Švédskem. Švédský král Karel XII. táhl se svým vojskem na Drážďany, takže August svého domnělého tvůrce zlata Böttgera raději odvezl do bezpečí.

Dále na zastávku B - pevnost Drážďany, cca 35 km

Kasematy, které zůstaly dochovány pod Brühlovou terasou, jsou jedním z posledních svědků drážďanských městských hradeb. V jedné části tohoto starého opevnění, Panenské baště, se podařilo Ehrenfriedu Waltherovi von Tschirnhaus a Johannu Friedrichu Böttgerovi 15. ledna 1708 vynalézt bílý evropský tvrdý porcelán. K tomuto úspěchu přispěli Gottfried Pabst von Ohain a horníci a hutníci freiberského revíru.

Dále na zastávku C - drážďanský Zwinger: cca 1 km

Pevnost Drážďany (B) – místo zrodu evropského porcelánu

Drážďanský Zwinger (C) – sbírka porcelánu Augusta Silného

Zwinger byl postaven Matthäusem Danielem Pöppelmannem jako oranžérie Augusta Silného a později byl rozšířen na areál pro oslavy dvora. V galeriích a pavilónech našla své sídlo také nejkvalitnější a nejrozsáhlejší speciální sbírka keramiky na světě, sbírka porcelánu. Obsahuje kromě porcelánu z Dálného Východu ze 17. a 18.století předevší vynikající exempláře raného míšeňského porcelánu.

Dále na zastávku D - zámek Albrechtsburg Míšeň, cca 26 km

 

Zámek Albrechtsburg Míšeň (D) – první místo výroby porcelánové manufaktury

V nejstarší zámecké budově v Německu strávil rok 1705 alchymista Johann Friedrich Böttger jako vězeň a v letech 1710 až 1863 se zde nacházela Královská porcelánová manufaktura Míšeň. Tak se zámek stal místem první výroby »bílého zlata«. Po odstěhování manufaktury vytvořil Paul Kießling v »Böttgerově komnatě« v oce 1875 dvě nejslavnější nástěnné malby na zámku.
Dnes podává velká část trvalé výstavy informace o době, kdy zde byla manufaktura.

Dále na zastávku E - Státní porcelánová manufaktura Míšeň, cca 2 km

Böttger vyvinul výrobu porcelánu na zámku Albrechtsburg Míšeň

Na dnešní místo výroby míšeňského porcelánu v údolí říčky Triebisch se výroba nastěhovala v roce 1863. Návštěvníci si prohlídnou v ukázkových dílnách výrobu. V prezentační hale uvidíte široké spektrum historického porcelánu. Tematicky různorodé zvláštní výstavy zahrnují také moderní design porcelánu.

Dále na zastávku F - Saský vrchní báňský úřad Freiberg, cca 34 km

 

Porcelánová manufaktura Míšeň (E) – výroba dnes

Vrchní báňský úřad Freiberg (F) – jak horní rada přispěl k vynálezu porcelánu

Kromě Ehrenfrieda Walthera von Tschirnhaus a Johanna Friedricha Böttgera se na vynálezu porcelánu také významnou měrou podílel freiberský horní rada Gottfried Pabst von Ohain (1656 – 1729). Jeho povolal v roce 1701 August Silný do Drážďan, aby posoudil Böttgerovy alchymistické pokusy se zlatem. Horní rada Pabst mohl jen potvrdit nemožnost úspěchu a byl pod vedením von Tschirnhause zasvěcen do pokusů o výrobu porcelánu. Jeho přesné znalosti tavících pecí, používaných v saském hornictví, podpořily vývoj technologie vypalovacích pecí. Poté co Pabst nadhodil použití »bílé zeminy« z Aue jako základní suroviny a doporučil použít alabastr jako tavící přísadu, podařilo se Tschirnhausovi a Böttgerovi v lednu 1708 vyrobit první evropský porcelán.

Dále na zastávku G - Důl sv. Ondřeje, cca 85 km

Mezi lety 1711 až 1851 dodával »Důl na bílou zeminu« na Heidelsbergu v Aue valnou část kaolinu pro výrobu míšeňského porcelánu. Poněvadž tento důl patřil rodině Schnorrů z Carolsfeldu, byl kaolin nazýván také »Schnorrská zemina«.
Podnikatelský rod Schnorrů měl významné majetkové podíly v krušnohorském hornictví. Kromě velkých hamrů v Carlsfeldu a Aue jim patřily také doly na stříbro a kobalt. Kaolin na Heidelsbergu byl objeven v roce 1698. Dnes je důl sv. Ondřej jedním z vybraných míst pro plánovalou kandidaturu na světové dědictví UNESCO »Montánní region Krušné hory«.

Dále na zastávku H - Schneeberg, prohlídkový důl »Naleziště Bílý jelen«, cca 6 km

Aue, „Důl na bílou zeminu“ sv. Ondřej (G) – zdroj kaolinu

Modrá barva delftských kachlů, modrá barva benátského skla a dokonce i modrá barva na čínském porcelánu má svůj původ v kursaských dílnách na výrobu modré barvy okolo Schlemy a Schneebergu. Není tedy divu, že i modré zkřížené meče, světoznámá firemní značka míšeňského porcelánu, je označena kobaltovou modří z Schneebergu.
Dnešní prohlídkový důl »Naleziště Bílý jelen« se nachází v areál firmy, provádějící zajišťovací práce, Bergsicherung Schneeberg GmbH. Poprvé byl důl zmíněn pod tímto názvem v roce 1654. Zdaleka viditelná budova šachty, postavená v roe 1851, byla v letech 1994 až 1996 postupně zrekonstruována tak, aby odpovídala požadavkům památkové péče.

Schneeberg, prohlídkový důl „Naleziště Bílý jelen“ (H) – zdroj kobaltu